Silný marketing nástrojů webové analytiky

Poslední dobou čím dál silněji vnímám a jsem vtahován do takové pře mezi různými nástroji či službami webové analytiky, která už trochu přerůstá v ctnostnou diskusi. Je to pro mne zajímavá podívaná a občas zdroj smíchu. Když řeknu „Omniture neumí Motion Charts!“, vyskakuje vám hned desítka argumentů na jazyk? Fajn, jste cílovka tohoto článku. Napadlo mne k tomu uvést pár okolních poznatků, které si možná někdo neuvědomuje. Kladu si za cíl tímto textem trochu popíchnout; nikoho však urážet. Pevně věřím, že jsem ve výsledku nejvíce urazil sám sebe. Trochu podezřele si totiž říkám, že ty pře jsou občas trochu umělé. Čili, rovnou k jádru věci:

Kdo vlastně dělá marketing (v užším pojetí propagaci) analytickým nástrojům?

  • Firma nástroj produkující (jako třeba Omniture [čti edoubí] či Google [čti gůg-l]) se svými PR aktivitami
  • Nejbližší partneři firmy (YWACN, GAAC, Unica Marketing Service Partners apod.)
  • Přeprodejci, implementační firmy
  • Konzultanti, analytici, „analytici“, tvůrci webů
  • Zákazníci coby koncoví uživatelé, marketingová oddělení, management těch firem – neboť je třeba se zastat řešení, do kterého se investovaly zdroje
  • Akademická sféra – profesoři zmiňující na přednáškách určitá řešení, o kterých někde slyšeli (na konferencích, v diplomkách, v odborné literatuře a nenápadných i nápadných PR studiích)

Zapomněl jsem na nějakou skupinu? Bonzněte, od koho jste ještě slyšeli chvály na WebTrends!

Působení, které tyto skupiny vyvíjejí, je většinou motivováno vlastními zájmy (prodat produkt, vyzkoušet pro budoucího klienta, udělat ze sebe machra, že ovládám novou hračku, otevřít si místo na trhu, …). Délka, intenzita a forma těchto aktivit se dost různí. Předem děkuji, pokud mne doplníte, že u někoho existují i jiné zájmy.

Útočné zbraně

Dobrá, a v čem se tyto skupiny předhánějí? Zmíním ty nejdrsnější a zároveň nejtupější, neboť ty totiž nejvíce bolí.

  • Funkcionalitou coby „objektivním parametrem“. Nejčastější metrikou j, zda „má/nemá“ produkt takovou fíčůru. Tím pádem při srovnávání snadno pět přítomných zbytečností rázem přebije jiný nástroj, kterému stačí jedna dobrá věc. Výsledek porovnání: 99 % versus 40 %. Co si vyberete?
  • Business modely. Asi největší špínu se přehazují mezi myšlenkami „to je zbytečně drahé jako vepř“ a „zdarma? tomu nelze věřit“ či jejich obdobami. Co se zvolí? Malé firmičky zdarma, molochy přece musí mít mološské řešení.
  • Zmínil někdo užitnou hodnotu pro cíl, kterou by měli lidé a nástroje poskytovat? Prakticky, prokazatelně, … ? Nezdá se mi.

Kdo z toho těží a kdo ne?

  • Ten, kdo umí nejvíce řvát a přesvědčovat (Yahoo Web Analytics má velmi málo implementací ve střední Evropě, ale rychle rostoucí známost)
  • Nástroje, které si tichounce předou „já jsem užitečnější, ale přes ten oligopol prodejců se neprobojuji na slunce“

A co jako?

Co jsem tímto vším chtěl v jednoduchosti, rychlosti a mělkosti argumentů říci? Temeritas est damnare, quid nescias.

Takže, co vy na to?

Disclaimerem by mohlo být, že jsem se skamarádil hlavně s Google Analytics a ostatní nástroje si ohmatávám méně intensivně.

7 komentářů u „Silný marketing nástrojů webové analytiky

  1. Asi nejvýstižnější věta z celého článku je opravdu ten latinský výrok „Je zaslepenost odsuzovat to, co neznáš.“

    Většina debat opravdu není na úrovni a často se porovnávají jabka s hruškama. Každý nástroj má svého zákazníka, který ocení jeho vlastnosti a případně zamáčkne slzu, když vidí tu cenu :-).

    Vzájemné napadání většinou vyzní dost trapně. Ale z toho, co jsem měl možnost vidět, vyzní trapněji srovnání od experta na Google Analytics než od experta na Omniture produkty.

    Úplně stejně trapně by se mohlo srovnávat BMW 760Li se Škodou Octavia Combi Classic v základní výbavě.
    Pro někoho jsou argumenty pro BMW naprosto trapné, jiný zase nepochopí tu Octávku ;-).

  2. A přitom podstatné je právě, zda dojedeš tou Octavií či tím 760Li do cíle, který sis vytyčil. Pokud BMW umí držet lépe v zatáčkách a na rovince jej lze více nakopnout, můžeš získat náskok. Díky, Romane. Autíčka se náramně hodí k metafoře.

  3. Hodí se výborně… ale je to i o bezpečnosti a spoustě jiných prvků, které ve filozofii „dojedeš“ hrají jinou roli než ve filozofii „potřebujeme, aby to splňovalo naše nemalé požadavky“.

    Už jen fakt, že ve firmě najdeš každé číslo v jiném systému, profilu nebo zvoleném segmentu apod. je prostě důvod, proč jsou systémy jako Omniture vhodnější – praktičtější. Od určité velikosti a požadavků dojdeš ke zlomu, za kterým už si neumíš představit práci s Analytics.

    Podobně dlouhé cesty autem se daleko lépe absolvují v BMW než v Octávce :-).

    A zase tobě nebo mně nepřijde moc složité přiohýbat Analytics k tomu, aby to nějak měřilo to, co chci. Taky to tam pak dokážu najít, ale pak už prostě nemůžeme chtít, aby s tím pracovali jiní, kteří nemají páru, jak je to implementované.
    Schopnost obsloužit více uživatelů (většinou méně schopných), přizpůsobivost konkrétním požadavkům a možnost integrace dalších skvělých funkcí, jsou IMHO jedny z hlavních výhod drahých nástrojů. (i aut :))

  4. Zmiňuješ více uživatelů, díky za nához. Na dlouhé cesty se pro ně totiž ještě více hodí autobus. Kdyby jeli po skupinkách auty, dojeli by všichni jinam atd.

    Jenže, kdo na něj má řidíčák či by s ním zvládl jízdu? Já bych nevěděl, jaký olej do něj nalít, kde vůbec najdu nádrž a tak podobně.

    A abych trochu narazil i na Tvou poznámku „Schopnost obsloužit více uživatelů (většinou méně schopných)“… to vede jen k tomu, že všechno je to o lidech. Bohužel jsem se setkal i s těmi, kdo nastoupili do autobusu a řekli „jéé, tak mne někam zavezte, ale ať to moc nedrncá“ :-(

    Doufám, že ostatní si dokáží zpětně vyložit, o čem se bavíme :-)

  5. Pingback: Recenze knihy Gliebers Dresses • Dlouhý chvost

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *